Svářecí invertory TIG

TIG (Tungsten Inert Gass) nebo také německy WIG (Wolfram Inert Gass) - svařovací metoda TIG představuje svařovací postup, který využívá teplo uvolňované ze zapáleného elektrického oblouku, udržovaného mezi neroztavitelnou elektrodou (wolfram) a svařovaným dílem. Wolframovou elektrodu drží svařovací pistole vhodná
pro přenos potřebného svařovacího proudu, která chrání samotnou elektrodu a svařovací lázeň před atmosferickou oxidací prostřednictví proudu inertního plynu (obvykle Argon Ar 99,5%) , proudícího z keramické hubice. Může se použít ruční přídávání svařovacího materiálu, nebo svařovat jen natavením okrajů svařenců.
TIG DC (DC je stejnosměrné výstupní napětí svařovacího zdroje) je druh svařování vhodné pro čisté svařování všech druhů uhlíkové oceli s nízkým a vysokým obsahem slitin a ocelí s obsahem mědi, niklu a titanu a jejich slitin.
Pro svařování TIG DC elektrodou připojenou na - pól se obvykle užívá elektroda s 2% ceru (s šedým pruhem)
TIG AC (AC je střídavé výstupní napětí svařovacího stroje) je druh svařování kovů jako je hliník a hořčík, které vytvářejí při sváření na tavenině ochranný izolační oxid. Změnou polarity svařovacího proudu je možné „rozbít" povrchovou vrstvu oxydu prostřednictvím mechanizmu nazvaného „ionické pískování". Napětí na wolframové elektrodě je střídavě kladné (EP) a záporné (EN). To se děje cca 300x za sec.
Obvykle se používá zeleně označená elektroda s 99,8% wolframu.